Martin Auer: Podivná válka, Příběhy pro kulturu a mír

   
 

Velká válka na Marsu

Please share if you want to help to promote peace!

Přeložil: Dan Páleník 14 let, Kateřina Břendová 14 let

This translation has not yet been reviewed

Snílek
Modrý chlapec
Na planetě mrkví
Znovu strach
Podivní obyvatelé planety Hortus
Dva bojovníci
Muž proti muži
Velká válka na Marsu
Otrok
Statkáři, kteři si to umějí spočítat
Arobanai
Dopravní zácpa
Otevřená slova jednoho Evropana
Bomba
Foreword
Download (All stories in one printer friendly file)
Guestbook
About the Translator
About the Author
Mail for Martin Auer
Licence
Creative Commons licence agreement

Velká válka na Marsu se chýlila ke konci. Růžoví Gnuffové se vyčerpaní a smutní plahočili domů. „Žádné další války. Už nikdy znova!“ naříkali. Prohráli válku. Fialoví Mofferové se také vyčerpaní a smutní plahočili domů. „Žádné další války. Nikdy více,“ sténali, i když válku vyhráli.

Ale na bojišti ležel stejný počet mrtvých Mofferů jako Gnuffů. Bylo prolito velké množství zelené krve. Nejvyšší prezident Gnuffů a Velký král Mofferů se setkali u řeky, která vytvářela hranici mezi jejich zeměmi, a dohodli se na smlouvě. „Nikdy znovu nebude válka mezi Gnuffy a Moffery,“ slíbili jeden druhému.

A tak v obou zemích lidé slavili mírové slavnosti.

„Tak pošleme našeho generála do výslužby!“ křičeli Gnuffové na slavnosti.

„Odstrčme našeho polního maršála!“ volali Mofferové na své slavnosti.

„Naši vojáci budou sázet jahody!“ řvali Gnuffové.

„Dáme vojákům šicí stroje!“ Volali Mofferové.

Ale generál Gnuffů řekl: „To nemůžete udělat. Když nebudeme mít velitele nebo vojáky, tak se na nás Mofferové ihned vrhnou. Musíme mít silnou a ostražitou armádu, aby už nikdy nebyla žádná další válka!“ A polní maršál Mofferů řekl: „To nemůžete udělat. Když Gnuffové uvidí, že už nemáme armádu, určitě se ihned pomstí za prohranou válku. Takže potřebujeme vojáky i polní maršály.“ „Dejme tomu, že má pravdu,“ mručeli Mofferové.

A pak se všichni vrátili domů a zpátky do práce. Gnuffové šli do svých věží a Mofferové do svých jeskyní. A generál Gnuffů si řekl: „Už nechci další válku. Ale když jim nedokážu, že jsem schopný generál, pošlou mě do důchodu.“ A řekl Nejvyššímu prezidentovi: „Naše armáda potřebuje více mečů, abychom nebyli už nikdy více napadeni. Prosím vás, zvyšte daně, abychom mohli od kovářů koupit více mečů.“ A Nejvyšší prezident tak učinil.

A kováři si řekli: „Nechceme další válku, ale když prodáme více mečů, budeme moci zaplatit našim dětem drahé školy.“

A kovářští tovaryši si řekli: „Nechceme další válku. Ale když řekneme, že nechceme vyrobit více mečů, naši šéfové nás vyhodí a naše děti nebudou mít co jíst.“

A polní maršál Mofferů si řekl: „Chci mír, ale když jim nedokážu, že jsem schopný velitel, tak mě vyrazí.“ A řekl Velkému králi Mofferů: „Slyšel jsem, že Gnuffové kupují meče pro svou armádu. Prosím vás, zvyšte daně, abychom byli schopni přilákat více vojáků do armády.“

A Velký král zvýšil daně, a tak se více vojáků přidalo k armádě.

Pak si farmáři řekli: „Chceme mír, ale když neprodáme brambory armádě, nebudeme schopni platit nové daně.“

A krejčí si řekli: „Chceme mír, ale čím více bude v armádě vojáků, tím více prodáme uniforem.“

A výrobci oštěpů si řekli: „Chceme mír, ale čím bude více vojáků, tím více oštěpů budeme moci prodat.“

 A pak se stalo, že vynálezce mezi Gnuffy vynalezl jed, který byl strašně silný. Ale proti Gnuffům byl neškodný, byl smrtící pouze pro Moffery.

„Nechci nikomu ublížit,“ řekl si vynálezce, „ale když si nechám své vynálezy pro sebe, nebudu schopen zaplatit mlékařce.“ A napsal do knihy, jak tento jed namíchat.

A pak se stalo, že profesor Mofferů zjistil, jak vytvořit bombu, která může zničit vše nad zemí. Ale která je neškodná proti Mofferům, poněvadž žijí v jeskyních.

„Nechci nikoho zranit,“ řekl si profesor, „ale musím proslavit svůj vynález. Jinak si lidé pomyslí, že o své vědě nic nevím.“ A tak napsal knihu, která vysvětluje, jak vytvořit bombu.

Když o tom uslyšel Mofferský polní maršál, řekl Velkému králi: „Opravdu musíme tu bombu vyrobit. Slyšel jsem totiž, že Gnuffové mají strašlivý jed, který mohou použít proti nám.“

A Gnuffský generál řekl polnímu maršálovi: „Opravdu musím vyrobit ten jed. Slyšel jsem totiž, že Mofferové mají nebezpečnou bombu, kterou mohou použít proti nám.“

A tak byl jed namíchán a bomba byla sestrojena. A Gnuffové vyrobili obrovský rozprašovač, který mohl Moffery postříkat jedem. A Mofferové zkonstruovali obrovský balón, který mohl donést bombu na Gnuffy.

Potom nejvyšší prezident Gnuffů řekl ve svém projevu: „Teď už nemůže být další válka, protože chceme mír. Mofferové se nikdy neodváží nás napadnout, protože máme strašlivý jed.“

A Velký král Mofferů ve svém projevu prohlásil: „Teď už bude pořád mír, protože nechceme další válku. Gnuffové se neodváží nás napadnout, protože máme strašnou bombu.“

Jednoho dne si kováři Gnuffů řekli: „Nemáme dost železa na všechny meče, pluhy, kosy a vagóny, které bychom chtěli vyrobit. Potřebujeme se dostat na Železný ostrov, abychom získali železo!“

A Mofferští kováři si řekli: „Potřebujeme více železa na naše oštěpy, vagóny, pluhy a kosy. Musíme dostat železo z Železného ostrova!“

A tak Gnuffové i Mofferští poslali loď na Železný ostrov. Když se lodě vrátily, námořníci všem doma řekli, že ti druzí si také vzali železo z Železného ostrova.

„Mofferové si berou naše železo!“ oznámily noviny Gnuffů.

„Gnuffové chtějí všechno železo pro sebe!“ oznámily noviny Mofferů.

To bylo poněkud přehnané, ale každý ví, že noviny se vzrušujícími zprávami se prodávají

lépe než ty, které říkají, že ne vše je tak špatné. Nejdříve se spíše měli sami přesvědčit, jestli tam není dostatek železa pro všechny. Ale novináři si chtějí vydělat na živobytí jako každý jiný.

      A Mofferové se znovu začali bát Gnuffů a Gnuffové se začali bát Mofferů.

„Musíme mít Železný ostrov jen pro sebe,“ řekl někdo z Gnuffů, „jinak nemůže být nikdy mír.“ „Železný ostrov musí náležet nám,“ řekl jeden z Mofferů, „nebo tam bude další válka.“ Když nebudeme moci těžit železo, nebudeme mít co jíst,“ řekli si Gnuffové, „a potom nám nepomůže ani náš strašlivý jed!“

„Když nebudeme mít železo, umřeme hlady,“ řekli si Mofferové, „a pak nám ani naše obrovská bomba nepomůže.“

A tak Gnuffové vyslali bojovou loď k Železnému ostrovu a Mofferové vyslali bojovou loď k Železnému ostrovu. A když byla bitva nerozhodná...

Gnuffové vyslali další bojovou loď. „Nemůžeme jim dovolit stavět nové lodě!“ řekl Gnuffský generál a se svým vojskem napadl Mofferskou loděnici. „Musíme jim zabránit stavět nové lodě!“ řekl Mofferský polní maršál a se svým vojskem napadl Gnuffskou loděnici.

„Napadli nás!“ řvali Gnuffové.

„Zaútočili na nás!“ ječeli Mofferové.

„Chtěli jsme mír,“ řekl Gnuffský generál, „ale teď už je pozdě. Musíme je postříkat jedem, než na nás shodí tu bombu!“

„Nechtěli jsme válku!“ řekl Mofferský polní maršál, „ale teď už je pozdě. Musíme na ně shodit bombu, než nás postříkají jedem.“

Rozprašovač byl naplněn a velký balón vypuštěn.

„Teď nadešel jejich čas,“ řekli Gnuffové.

„Nadešel jejich čas,“ řekli Mofferové.

„A náš taky,“ řekli Gnuffové, když viděli balón pomalu stoupat.

„A náš také,“ řekli Mofferové, když uviděli obrovský rozprašovač objevující se na obzoru.

„Možná jsem přeci jenom neměl vynalézt ten jed!“ řekl vynálezce.

„Možná jsem neměl vynalézt tu bombu!“ řekl profesor.

„Možná jsme neměli vyrábět meče!“ řekli kováři.

„Možná jsme neměli vyrábět kopí!“ řekli výrobci kopí.

„Možná jsme neměli šít uniformy!“ řekli krejčí.

„Možná jsme neměli dodávat žádné brambory,“ řekli farmáři.

„Možná jsme neměli přehánět,“ řekli novináři.

„Možná jsme se měli víc držet pravdy,“ řekli lidé píšící časopisy.

„Možná jsme se neměli stát vojáky,“ řekli vojáci.

„Možná jsme měli poslat naše generály do výslužby!“ řekli Gnuffové.

„Možná jsme měli vyhodit naše polní maršály!“ řekli Mofferové.

A pak Gnuffa řekl svým kamarádům: „Nemůžeme se už zachránit. Ale Mofferové nebyli o moc hloupější nebo více zlí než my.“ Vyšplhali se na rozprašovač a vypnuli ho chvilinku před tím, než začal rozprašovat. A několik Mofferů si řeklo: „Teď zemřeme kvůli naší hlouposti. Ale Gnuffové mohli alespoň vědět, že bylo pár slušných Mofferů.“ Vyšplhali se na balón a zneškodnili jej před tím, než bomba spadla na Gnuffy.

„Mofferové nás zachránili!“ řekli si Gnuffové a žasli, když viděli, že jim bomba neublíží. „Gnuffové nám dali životy,“ šeptali si Mofferové, když zjistili, že je jed nezasáhne.

A pak nechali své meče a kopí spadnout na zem, posadili se a naříkali: „Uf, to bylo těsné!“ A protože byli tak dojatí, většina z nich začala plakat. Pak poslali generály a polní maršály do výslužby. Nejvyššího prezidenta a Velkého krále také a řekli: „Tentokrát musíme být chytřejší!“

   
 

This site has content self published by registered users. If you notice anything that looks like spam or abuse, please contact the author.